Projekt Etická výchova Jedna radost dosáhl svého konce!

Projekt můžeme označit jako úspěšný a potvrdit, že splnil naše očekávání. Jeho realizace byla pro všechny z nás přínosná a obohacující, práce na projektových aktivitách nás bavila a vytvořila příležitosti pro aktivity, které bychom běžně při výuce nerealizovali. Například téma prožívání a emoce, kdy děti dostaly prostor ke svobodnému vyjádření křikem i pohybem. Pro příště bychom rádi volili jinou formu setkání žáků s tematikou charity, kdy vidíme přínosnější zprostředkovat osobní setkání s člověkem z charitativní organizace. A možná bychom mohli navázat na přání rodičů zaměřit se více i na etiketu ve společenském životě. Na základě této zkušenosti jsme se rozhodli, že témata EtV se stanou trvalou součástí školního kurikula.

Léčivé divadlo se propojilo s "andělským" zpěvem

I když jsou podle slov herečky Gabriely Fillipi andělé všude kolem nás, setkání s nimi je vždy nevšední. Byli jsme rádi, že jsme u toho nevšedního zážitku mohli být i my, dospělí a děti ze školy, která ve svém názvu nese RADOST a "anděly" přirozeně přitahuje :-). Dostali jsme příležitost být součástí celodenního komponovaného programu v Divadle Na Kovárně a zazpívat na jevišti vánoční písně jako předskokani léčivého divadla Gabriely Fillipi Andělé v mém srdci. 

Vánoční jarmark

Ve škole se snažíme žít reálný život a jarmark byl skvělou příležitostí, jak zrealizovat vlastní i přejaté nápady, vyrobit předměty, nacenit je, zabalit, naaranžovat a následně nabídnout k prodeji těm, kteří přišli 15. prosincový den k nám do školy.
S hrnkem voňavého čaje se na školní chodbě potkávali usměvaví rodiče, prarodiče a přátelé školy a nadšení „prodejci“ a výrobci z řad žáků neměli o zákazníky nouzi. Bylo příjemné pozorovat, s jakou přirozeností děti komunikují, obchodují, zodpovědně se starají o svůj výdělek, zkrátka jak dokážou být spontánní a iniciativní.

Návštěva z mateřské školy

8. prosinec patřil dětem z MŠ Čapkova v Poděbradech. Téměř dvacítka předškoláků si během dopoledne prohlédla prostory naší školy. Nahlédli jsme společně do výuky, do všech tříd a místností, kde se právě učili žáci od první až po devátou třídu. Vůni dřeva jsme nasávali v dílně, tělo jsme protáhli při běhu za míčkem v prostorné tělocvičně, s technikou jsme se setkali v počítačové učebně a nakonec jsme společně tvořili v jídelně.

Společné snídaně dětí z 2. a 3. třídy

Společné setkávání u jídla bylo ve všech dobách a kulturách zvykem a příležitostí, při které členové rodiny, komunity sdíleli své zážitky, povídali si, dělili se o dobré, sbližovali se a upevňovali sociální vazby.
Děti si každé pondělí ráno mají tolik co povídat, zážitků z víkendu je mnoho, je třeba si zvyknout opět na školní režim. Doma bývá napečeno, maminky děti vybaví velikou snídaní a svačinou.

Společně pomáháme ostatním

S prosincem přichází Adventní čas, který je ve znamení klidu, lásky, trávení společných chvílí, ale také obdarovávání a pomoci nejenom našim blízkým, ale také potřebným. I my v Jedné radosti jsme se rozhodli zapojit do vánočních charitativních akcí. Vždyť nemusíme být dospělí, abychom mohli pomáhat ostatním.

Mezi plánované aktivity patří: vánoční jarmark a účast na vánoční akci v Poděbradech "Vánoční pohlazení" na podporu vybraného nadačního fondu Šance Onkoláčkům.

Návštěva Afriky

Měli jsme možnost “navštívit” Afriku! Konkrétně se jednalo nejprve o přednášku mladé spisovatelky Hany Hindrákové, která nám představila několik svých knih o africké Keni, kterou měla možnost několikrát navštívit a podrobně prozkoumat. Vyprávěla nám o svých prvních zkušenostech z Keni, kdy v této chudé africké zemi pomáhala jako dobrovolnice jedné neziskové organizace. Tato zkušenost ji natolik ovlivnila, že se do Keni později ještě několikrát vrátila a hlavně své zážitky popsala v několik knihách.
Dozvěděli jsme se nejen o místních atrakcích, jako jsou divoká zvířata v národních parcích a krásné pláže s bílým pískem a palmami, ale především o odvrácené stránce života v této zemi. Především se paní Hindráková s námi

Kdo jsem - Sebeprezentace, komunikace

Současná prezidentská debata v USA nás inspirovala k tomu, abychom se blíže zajímali o rétoriku - starověké umění mluvit. A měli jsme to štěstí, že k nám zavítal jen o něco starší spolužák gymnázia Matěj Ballatý, který se už léta účastní rétorických disputací v angličtině. Představil nám nejzákladnější dovednosti, které vedou k dobré sebeprezentaci, zaujetí posluchačů i co nejefektivnějšímu předávání vlastních myšlenek. 

Děti z 2 a 3. třídy navštívily lesní klub “Skřítek”

S touhou po novém a nezmámém jsme jeli jsme navštívit a poznat děti, které se vzdělávají v lesní školce Skřítek v Milovicích. Všechny děti  jely vlakem do Milovic poprvé, Viky, Michelle, Anička a Kamila přijely rovnou z Mladé Boleslavi. Děti z lesního klubu nás čekaly před branami jejich lesního království na bývalém fotbalovém hřišti. Kromě svahu, který vybízí k válení sudů a rychlému sbíhání a vybíhání, hřišti dominuje obří  pneumatika  z traktoru. Počasí nám přálo, nádherně svítilo sluníčko i když bylo chladno a my jsme měli čepice i rukavice. Batohy byly odhozeny do trávy, bundy a svetry svléknuty, a po vzájemném představování a seznamovacích hrách jsme se vydali objevovat území našich přátel… Děti byly šťastné, spokojené, v pohybu,  přirozeně respektovaly nepsaná pravidla a dohody… Při závěrečném kruhu všechny po jednom sdíleli:  ” Já tady chci zůstat.” 
Můžete jet příště s námi, jste srdečně zváni...

Listopadová "BOJOVKA"

Rodiče jsou u nás vítáni. Obzvláště když dokáží připravit dětem zajímavou aktivitu, plnou poučení i dobrodružství. Listopadová bojovka propojila doslova celou školu, včetně učitelů. Hned ráno jsme se rozdělili do smíšených skupin napříč všemi ročníky. Obdrželi jsme základní informace, první obálku s prvním úkolem a mohlo se "vyrazit" do terénu, na poučnou cestu městem Poděbrady.

Moje záliby - třídní projekt žáků 5. ročníku

Jsme různí a hlavně máme různé záliby, které bychom rádi představili ostatním. Ale.......Umíme se sdílet ve společenství třídy? Zvládneme přijmout odlišnosti spolužáků? My "páťáci" to rozhodně umíme a každá podobná zkušenost nás ještě více sbližuje. Zvláště, když si některé aktivity můžeme rovnou vyzkoušet. 

Všichni jsme jiní, a tato společná různost nás obohacuje

Každý z nás je originál. Máme jedinečný otisk prstu, jedinečné DNA, rodíme se s vlastními nadáními a talenty. Prožíváme spousty vlastních jedinečných zážitků, žijeme ve vlastních jedinečných společenstvích. Je úžasné být jiný, je úžasné být jedinečný. 
Naše osobitost může obohacovat bez ohledu na věk, národnost, sociální postavení či zdravotní stav anebo může narážet na překážky, které nám cestu ke druhým lidem uzavírají. Pojďme společně hledat cesty k sobě navzájem, pojďme se obohacovat a poznávat.


Plánujeme aktivity zaměřené na vzájemné vztahy a komunikaci, řešení problémů, respekt, konflikt, příležitost k růstu, rozdíly obohacují -­ různé kulturní, interkulturní, zdravotní nebo společenské aspekty.

Jak funguje lidský mozek

Anotace: Cílem aktivity je popsat  anatomii mozku, lokalizovat emoční centra, pochopit vzájemné vlivy fungování různých center mozku.  Žáci se seznámí pomocí obrazového materiálu, filmu, popisu a výkladu s emočními centry v mozku, jejich vlivy na další funkce mozku, např. paměť, učení. Žáci popisují své zkušenosti s vznikem, rozpoznáváním a ovládáním emocí a diskutují o svých zkušenostech s nimi. Některé životní situace dramatizují.

Poznáváme sami sebe, své emoce

Ve druhé a třetí třídě jsme se věnovali  tématu emocí. 

Poznávali jsme a vyjadřovali své emoce, snažili se tím kultivovat vztahy se spolužáky a blízkými, a chápat sami sebe. Jak to probíhalo? Povídali jsme si v kruhu o pocitech, náladách a emocích, rozdělili je na pozitivní a negativní, ujistili jsme se, že emoce jsou v pořádku, záleží na tom, jak a kde je vyjadřuji. 

Mohu se zlobit, mít vztek. Ventiluji i negativní emoce, učíme se, jak je vyjádřit bezpečným způsobem, neškodit okolí, lidem, věcem. Dívali jsme se na film V hlavě, diskutovali jsme o něm. Učili jsme se  jednoduchým způsobem o částech a fungování mozku, centrum emocí jsme nazvali dinosauřím mozkem    a  hráli jsme si na dinosaury, to nás velmi bavilo.

Emoji neboli rozpoznám a pojmenuji své pocity - 5. ročník, projekt AJ

Děti se nejdříve zdráhaly vyjádřit své pocity - jak se dnes cítí.  Hrály si na “drsňáky”. Po přechodu do počítačové učebny se seznámily s aplikací tagul.com. Prošly knihovnu znaků emoji a vybraly si odpovídající znak. Pak k jeho názvu hledaly synonyma v anglickém jazyce. Své výtvory žáci vytiskli na barevné tiskárně a vystavili na chodbě. Během tvorby si žáci pomáhali, vyměňovali si nápady na úpravy. Vládla velmi příjemná a pospolná nálada. Tato práce měla význam pro jednotlivce na posílení sebevědomí. Žáci si ukázali, že se nemusí stydět být odlišní či stejní a velmi se utužily vztahy ve třídě. Plánujeme brzké zopakování.          PB

Moje rodina - rodokmen (1.,2.,3.ročník)

Vytváříme rodokmen, ptáme se rodičů prarodičů na své příbuzné. Učíme se jak se vytváří rodokmen, pojmenováváme příbuzné.
Sejdeme se s rodiči, povídáme si o předcích, bez jejich pomoci to nejde! Nakreslíme strom života, lepíme fotografie, zapisujeme jména, data narození i úmrtí.  Škoda, že nemáme fotky všech babiček a prababiček. Trochu si procvičíme matematiku, když chceme vědět, jakého věku se dožili.

Mám se rád takový, jaký jsem a jsem tak šťastný

Každý z nás je jedinečná, autentická a krásná bytost, která má svá přání a touhy k naplnění. V tomto měsíci se zaměříme na poznání sebe sama - našich silných a slabých stránek, co či kdo nás inspiruje, ale také tím, jak se vidíme a hodnotíme, protože právě to určuje naše další kroky v životě. Je tolik možností, kterými se mohou ubírat naše životy. Stačí se jen rozhodnout.    

Mezi plánované aktivity patří: workshop (sebepoznání, rozvoj emoční inteligence), samostatné práce žáků na téma - co mám/nemám rád, slabé/silné stránky, pozitivní hodnocení sebe, moje vzory, já a rodina (tvorba rodokmenu).

Desatero nejčastějších chyb v komunikaci

Žáci druhého stupně se zapojili do aktivity na základě pracovního listu z učebnice etické výchovy, na němž byly uvedeny nejčastější chyby v komunikaci. Jejich úkolem bylo pokusit se najít řešení těchto chyb a své nápady spolužákům představit pomocí obrázků nebo scénky. Některé návrhy a obrázky byly vyřešeny opravdu originálním způsobem a došlo i na několik scének, které předváděli jak popsané chyby v komunikaci, tak i jejich možná řešení.      JK

Adaptační kurz - “dobývání” hradu Sion (4. - 9. ročník)

Hradiště na skalnatém ostrohu dobylo a vypálilo nejprve v roce 1437 královské vojsko a letos se podařilo ztéci hradby Sionu "chlapské" výpravě v rámci adaptačního kurzu ve Zbraslavicích, na kterém jsme pobývali od 14. do 16. září. Cíl byl prostý - poskytnout klukům jeden den opravdu mužských "drsňáckých" aktivit, které by mohly konkurovat virtuálnímu dobrodružství v chytrých telefonech a počítačích...

1. týden prvňáčků ve škole - bloková praxe očima studentky UHK

Celková charakteristika praxe
Praxi jsem absolvovala na Základní škole Jedna radost. Ve třídě bylo 10 dětí - 8 kluků a 2 holčičky. Škola se v minulém školním roce podílela na vypracování projektu - etická výchova. Proto se od prvního týdne školy soustředila na některé podkapitoly etické výchovy. Hlavní filosofie školy se nese v duchu respektovat a být respektován; pomoz mi, abych to dokázal. Snaží se hodnocení nahrazovat zpětnou vazbou a zapojovat žáky i rodiče do různých projektů.