Praxi jsem absolvovala na Základní škole Jedna radost. Ve třídě bylo 10 dětí - 8 kluků a 2 holčičky. Škola se v minulém školním roce podílela na vypracování projektu - etická výchova. Proto se od prvního týdne školy soustředila na některé podkapitoly etické výchovy. Hlavní filosofie školy se nese v duchu respektovat a být respektován; pomoz mi, abych to dokázal. Snaží se hodnocení nahrazovat zpětnou vazbou a zapojovat žáky i rodiče do různých projektů.
Má úloha v rámci praxe
Ve škole jsem působila všude, kde bylo potřeba (1. týden tedy pouze v 1. třídě, se školou jinak dlouhodobě spolupracuji ). Vyzkoušela jsem si jeden den roli překladatelky, jinak jsem většinu času působila jako třídní asistentka.
1. den - čtvrtek
Nejprve jsme se celá škola i s rodiči sešli v tělocvičně, kde pan ředitel pronesl úvodní slovo a všechny náležitě přivítal. Poté se postupně představil celý pedagogický sbor a následně se odebrali všichni do svých tříd. Paní učitelka prvňáčky i jejich rodiče ve třídě přivítala. Uprostřed třídy ležel veliký koberec, na který si žáci posedali dokolečka. Paní učitelka pak ještě jednou děti osobně přivítala, představila se a výuku začala seznamovací hrou. Děti si na přeskáčku posílaly klubíčko, kdo ho dostal - řekl své jméno. Poté se chytil provázku a klubíčko poslal dál. Vznikla tak propojená síť a celá třída se spojila. Zajímavým mometem pro všechny byl fakt, že se příze velmi trhala. Paní učitelka s chladnou hlavou pak přirovnala snadno se trhající provázek ke křehkosti přátelství. Žáci si nakonec kousek šňůrky mohli nechat, a tak odcházeli obdarovaní a velmi spokojení. Poté dětem jejich první školní den skončil. Odešly do družiny a rodiče ještě zůstávali kvůli informacím.Reflexe:
První den proběhl hladce. Na dětech jsme pozorovali pocity nadšení a očekávání, výuka probíhala velmi krátce. Měla jsem tu čest sedět ještě na následné schůzce rodičů, kde mne velice zaujalo, s jakou erudovaností vysvětlovala paní učitelka koupi vhodné tužky (koupíme tužku s trojhranným systémem, atd…). Na rodičích bylo vidět, jak jim dělá dobře, když paní učitelka hovoří v odborných termínech, přestože šlo o pořízení obyčejné tužky.2. den - pátek
V pátek ráno jsme se opět sešli se všemi prvňáčky ve třídě. Ten den jsem obdržela náročný úkol - překládat slova paní učitelky do angličtiny žáčkovi s izraelským původem. Cílem mého úsilí bylo ulehčit a podpořit adaptaci žáka do třídy. Hodina začala zopakováním si jmen - znovu se posílalo klubíčko. Následně se paní učitelka snažila “hádat” jména dětí ze třídy stylem, že je všechna popletla (namísto “ty jsi Tomášek” řekla “ty jsi tedy Evžen”). Děti se tomu velmi smály a vždy odpovídaly “Néééé, to je Tomášek!” Při této aktivitě bylo velmi náročné udržet dané dítě, aby neprozradilo dopředu ostatním své pravé jméno. Dále se zavedlo pravidlo zvednuté ruky. Paní učitelka pak ukázala žáčkům šuplíky ve třídě. Každý si měl jeden vybrat a nalepit na něj bílou samolepku, kterou si pomaloval a podepsal.
Po přestávce jsme vyšli na procházku po škole. Podívali jsme se do každé třídy, seznámili se s každým žákem na škole. Úkolem prvňáčků bylo v každé třídě se představit (říci jméno). Musím přiznat, že byly všechny děti moc statečné. Žádné z nich se “nešprajclo”, že nebude nic říkat. Nahlédli jsme i do jídelny a tělocvičny. V tělocvičně jsme se pak zdrželi až do konce vyučování - hrál se fotbal a házelo se na koš.
Reflexe:
Den se dle mého názoru vydařil. Trochu mi přišlo, že paní učitelka sázela los do loterie, když se mělo každé dítě samo představit před žáky jiných ročníků, ale naštěstí to všichni zvládli. Pozitivně jsem vnímala, že paní učitelka nechala žákům prostor v prozkoumávání školy a když měli chuť řádit chvíli v tělocvičně, tak jim to umožnila. Myslím, že tím žáci získali pozitivní vztah ke škole, cítili se tu jako doma.
3. den - pondělíVe škole je zvykem, že se týden v každém ročníku zahajuje školním kruhem. Ani první třída nebyla výjimkou, proto jsme se ráno sešli na koberci. Každý kdo chtěl, měl možnost vyjádřit, co zažil o víkendu, jak se měl, jak se má, jestli se mu něco líbí, nebo jestli ho naopak něco štve. Jeden klučík se dokonce přiznal, že ten den slaví narozeniny, na což paní učitelka navázala povídáním o narozeninách a o oslavách ve smyslu: “Co to jsou narozeniny? Koho oslavujeme? Jak kdo doma oslavuje? Proč si dáváme dárky?..” V návaznosti na diskuzi pak rozdala dětem pracovní list, kde mohl každý namalovat svému kamarádovi dárek. Poté následovala galerie obrázků - sešli jsme se opět na koberci, kde každý prezentoval, co namaloval. Druhý úkol pak tvořila třída společně - vyrobili oslavenci dort. Ve druhém bloku došlo k praktickému využití získaných poznatků. Se třídou jsme odešli do jídelny, kde už bylo nachystáno jídlo - ovoce, pomazánky, pečivo. Úkolem třídy bylo rozdělit si činnosti a připravit spolužákovi opravdovou oslavu (chuťovky, krájení dortu, sestavování stojánků). Přitom si žáci povídali s paní učitelkou o správném stolování a chování při jídle. Na závěr našemu oslavenci každý poblahopřál, zazpívala se narozeninová písnička a pustili jsme se do oslavy.
Reflexe:Tento den byl hodně zaměřený na poznávání se a na “táhneme za jeden provaz, jsme rádi, že tu spolu můžeme trávit čas” - tmelení kolektivu. Myslím si, že poskytl dětem více času na zadaptování se. Paní učitelka byla dětem hodně otevřená a snažila se být všem dětem oporou.
4. den - úterý
Poté, co paní učitelka všechny uvítala, opět jsme se sešli na koberci. Začali jsme si povídat o správném chování ve třídě. Děti přispívaly svými názory na vhodné chování ve třídě a připomenuly si pravidlo zvednuté ruky. Na úvodní diskusi navazoval pracovní list - pravidla třídy A (chování o přestávce), pravidla třídy B (chování v hodině). Děti měly do každého kulatého okénka nakreslit smajlíka - usměvavého/zamračeného podle kritéria vhodného chování v dané situaci. Velmi mě překvapilo do jaké hloubky paní učitelka pravidla probírala. Mimo metodické instrukce si ve třídě vyvodili i neutrálního smajlíka (např. u žáka, který se při výkladu dívá z okna. Paní učitelka vysvětlila, že je normální, když nás najednou něco upoutá - není špatně dívat se při výkladu z okna, důležité je vnímat, co paní učitelka říká. Je milé, když někdo zalije kytky. Může se ale stát, že voda vyteče mimo květináč, pak je potřeba s tím něco udělat. Zároveň si při této aktivitě žáci nacvičovali orientaci v prostoru (kolečko nad holčičkou s copánky…). Poté přinesla paní učitelka učebnice a pracovní sešity, které si všichni podepsali a učili si je uklidit do šuplíku. Jelikož byly všechny děti natěšené na učení, dovolila jim paní učitelka vybrat si a doplnit jakékoliv cvičení z jakéhokoliv sešitu na první stránce. Druhý blok jsme strávili venkovní procházkou.
Reflexe:
Tento den jsem hodnotila velmi pozitivně. Myslím si, že nastavování pravidel se na mnoha školách dost podceňuje. Většinou se děti setkají se zákazy a příkazy, pořádně se nevysvětlí, jaké chování co způsobuje. Líbilo se mi, do jaké hloubky se s dětmi hovoří a společné hledání “dobré cesty”.
5. den - středa
Dnešní den začal velmi nevšedně - Na začátku hodiny v nestřeženém okamžiku paní učitelky si jeden žáček vypůjčil bez dovolení třídní fotoaparát a začal fotit třídu. Zábavy s foťákem se velmi rychle chopila celá třída a tak vznikly neplánovaně pěkné fotky. Paní učitelka na danou situaci navázala pohotově etickou výchovou. Společně si vyvodili (forma diskuse) správný postup půjčování věci. Bavili se o slovech - prosím, děkuji, omlouvám se. V průběhu diskuse zkoušeli dramatizovat modelové situace, apod. Na závěr si ještě zopakovali třídní pravidla. Poté se téma přeneslo na tajný deník. Paní učitelka přinesla jeden takový deník na ukázku a vysvětlila, co to vlastně znamená, že ten deník je tajný a za jakých okolností se já můžu podívat někomu do jeho tajného deníku. Poté dětem nechala vybrat sešit na vlastní deník .V druhém bloku žáci pracovali nejprve na výzdobě tajného deníku - mohli malovat, lepit, stříhat - cokoliv, co je napadlo ( k dispozici byly i flitry a různé raznice). V další části pak měli za úkol
vypracovat 1. stránku deníku s tématem “Kdo jsem?” (nakreslit se a napsat jméno). Žákům se tato aktivita velmi líbila. Byli nadšení, že mohou mít svůj vlastní prostor ve kterém mohou popustit uzdu fantazii.
Reflexe:
V tomto výstupu mne velice zaujala pohotová reakce paní učitelky na nečekanou událost. Zajisté mohla děti pokárat a zabavit fotoaparát, ale místo toho jim opět poskytla nástroj, jak se v dané situaci zachovat, čehož nejspíš využijí i v jiných situacích společného života.
Ohlédnutí za celou praxí
Velmi pozitivně hodnotím první týden z hlediska etické výchovy. Zajímavé bylo pozorování dětí v momentě, kdy přišly poprvé do třídy ještě vystrašené co bude - to byly hodné. Poté, jak postupně poznávaly děti ve třídě, paní učitelky i školu jako takovou, začaly postupně vystrkovat růžky a po zavedení pravidel už pak stačilo kolikrát mrknout a ony věděly. Samozřejmě, že problémy s kázní jsou neustálé a stále je co se učit a zdokonalovat. Každopádně jim však nechybí základní kámen. Bylo vidět, že probírání etických témat dětem otevírá cesty jednoho k druhému a napomáhá utvářet příjemné, bezpečné klima ve třídě.
Co se týče čtení a psaní, jsem velmi zvědavá, jak se letošní prvňáčci vyvinou. Paní učitelka se momentálně soustředí primárně na rozvoj čtenářských kompetencí, s písankou začne až od pololetí (po domluvě s rodiči). Cílem je naučit žáky co nejdřív číst a motivovat je ke čtení, rozvíjet čtenářskou gramotnost - tím podchytit zájem o četbu ještě v době, kdy učení jde takzvaně “samo” a plynule pak navázat na psaní. Sama nedokážu posoudit, zda je takový přístup vhodný, nechám se překvapit.
Praxi hodnotím velmi pozitivně, dostala jsem při ní mnoho podnětných otázek k zamyšlení.
Žádné komentáře:
Okomentovat